Nikdo učený z nebe nespadl, a přestože Toša barvy miluje, vidí a cítí, jejich míchání je alchymie, jejíž pravidla se každý umělec musí na začátku učit . Rádcem a celoživotním přítelem se mu stal Jindřich Vytiska, nestor chomutovských malířů, vždycky trpělivý, velkorysý, stále aktivní a neúnavný.
Vedle malování se Toša věnuje holubaření, koníčku, do kterého se zbláznil už v dětství na bulharském venkově (proto štětec s křídlem v logu). Poslal do světa nejen desítky svých odchovanců krátkozobých rejdičů, ale také pár obrazů s holubářskými motivy, které však nestihl zdokumentovat, a proto je zde neuvidíte. Náhradou za ně několik fotografií jeho holubích favoritů.
Ukázky autorských grafik z desek vytvořených technikou leptu a dvou linoritů.